I-ťing

Úvod

obr.Asi už od pradávna chtěli lidé vědět, co je čeká a co nemine. Není proto divu, že se věštilo snad ve všech civilizacích od doby kamenné až po současnost. Technik věštění je sice nepřeberně, ale často s překvapením zjišťujeme, jak si jsou v různých dobách a na různých místech podobné.

Existuje ale poněkud odlišná metoda věštění, která vznikla ve staré Číně. Nazývá se podle knihy, ve které je popsána, I-ťing (Kniha proměn).

Často se musíme rozhodovat. V soukromém životě, v práci, při investování apod. Obvykle ale nemáme tolik hodnověrných informací, abychom se rozhodli bez špetky pochybností. Většinou si v takovýchto případech představujeme výhody i nevýhody každé varianty, která přichází v úvahu, všechna pro a proti. Přitom víme, že se nějak rozhodnout musíme. Nerozhodnost obvykle napáchá více škody, než - byť i ne nejlepší - rozhodnutí.

   Věštcem snadno a rychle 

Asi tušíme, že nemá valný smysl si jen tak jednoduše hodit korunou. Bylo to určitě zřejmé i učencům ve staré Číně. Metoda popsaná v knize I-ťing na to jde ne přímo, ale rafinovaně, "po čínsku": Položme si konkrétní otázku týkající se našeho problému, např. "jak se mám zachovat v této situaci" (tedy nikoliv "mám udělat A nebo ne?" nebo "mám udělat A nebo B ?"). Po provedení v knize předepsaných úkonů nalistujeme na příslušné stránce odpovídající text. Nyní je už na nás, abychom si jeho smysl vyložili ve vztahu k vyslovené otázce, tzn. k  našemu problému.

Princip metody

Věštba, kterou nalezneme, ale jen málokdy hovoří jednoznačně. Její význam je především v tom, že oslovuje naše nevědomí. Tam bývají ukryty cenné informace, které by bylo záhodno nějakým způsobem převést do vědomí a tak je využít ke správnému rozhodnutí. Jenže jak...? Pomoci nám může právě I-ťing. Přínos věštby může být třeba v tom, že nás vyprovokuje k pohledu na věc z jiného úhlu. Pak se z  nevědomí přesunou do vědomí důležité informace - a najednou se nám "rozsvítí", je nám už zcela jasné správné řešení naší před chvílí ještě bezvýchodné situace. Přitom ale věštba za nás nic neudělá: my informace vyhodnocujeme, my se rozhodneme a také my za své rozhodnutí neseme zodpovědnost (pokud ovšem nejsme třeba politiky - tam se to svede na jiné...)

Základní otázka ovšem je, jak je možné, že hod mincemi umožňuje zvolit tu správnou věštbu. Kdo trochu studoval statistiku, tak ví, že teorie pravděpodobnosti je často vykládána na hodech mincemi, které naše západní věda považuje za typicky náhodný proces. Najednou se ale setkáváme s tím, že na jiném místě naší planety hody mincemi náhodným procesem nejsou! Kdopak to asi řídí let mincí vzduchem, že dopadnou tak, jak mají a napovědí nám, co v konkrétní situaci máme udělat? Kdo nebo co náhodě trochu pomůže? Číňanům to je dávno jasné - je to TAO, "cesta" - přirozený řád věcí i lidí, s nímž vše probíhá v souladu (resp. by mělo probíhat - k tomu právě má posloužit I-ťing). Kdo nevěří, ať to zkusí - a bude se divit !

Z historie

Legenda praví, že předstupeň I-ťingu (jako věštecké techniky) vymyslel bájný císař Fu-Si před zhruba 3800 lety. Jeho inovace (zavedení 64 hexagramů namísto 8 trigramů a přidání komentářů k čarám) jsou prý spjaty s počátkem dynastie Čou (asi ve 12. stol. př. n. l.) Nejasná je úloha Konfucia (kolem r. 500 př. n. l.) Jisté je, že pokud ne on, tak jeho žáci připojili další texty ("Deset křídel") k staršímu textu ("Čou I"), čímž vznikla kniha I-ťing. V této podobě přečkala Kniha proměn až do naší doby. I v dobách, kdy bylo učení Konfucia zakazováno a jeho vyznavači pronásledováni (naposledy za Mao Ce-tunga), kniha samotná nikdy zakázána nebyla, protože byla odjakživa považována za knihu věšteckou. Věštbami podle této knihy se řídili císaři, vojevůdci i prostí lidé, později třeba Čankajšek i samotný Mao Ce-tung a v současnosti také bankéři, manažeři, zkrátka všichni ti, kteří se musejí rozhodovat za nejistoty. Asi to opravdu funguje... Pro západní svět objevil Knihu proměn německý misionář Wilhelm, který ji přeložil do němčiny. Zajímal se o ni C.G.Jung a našel v ní cenné paralely se svým převratným pojetím psychologie. V 60. letech tohoto století vzkřísili o ni zájem příslušníci hnutí hippies a jejich sympatizanti a se současnou vlnou východní spirituality a hnutím New Age se rozšířila po celém světě. Také u nás zapustila kořeny - viz seznam literatury a také četné nabídky věštíren na internetu.

Poznámky

Literatura

zpět

Konec